"Hle kříž, na kterém zemřel Spasitel světa!"
Z obřadů Velkého pátku
Zruč má již minimálně 700 let svůj svatostánek. Nese jméno starobylého svátku Povýšení Svatého Kříže, o něm více na https://catholica.cz/?id=3542
Kříž Pána Ježíše Krista stojí v centru naší víry. Vlastní Ježíšovo ukřižování byla strašlivá smrt nevinného člověka. Ježíš o ní nejenom dopředu věděl, ale přijal ji. Jako Boží Syn, bez hříchu, vzal na sebe všechny hříchy všech lidí - všechny projevy nelásky vůči Bohu nebo bližním, nechal na sebe dopadnou všechnu tu hrůzu a nespravedlnost, aby tak odčinil a napravil, co lidé zničili svým sobectvím, svým "Ne!" Bohu. Kříže v kostelích, u cest i v našich domovech nás zvou, abychom pozdvihli nejen svůj zrak, ale i svá srdce, abychom si připomněli velkou Ježíšovu lásku, děkovali za ni a dovolávali se Božího milosrdenství pro nás, pro naše blízké i všechny lidi.
Z listu Filipanům (Bible, český liturgický překlad):
2,5 Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš:
2,6 ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu,
2,7 ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk,
2,8 ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.
2,9 Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno,
2,10 takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí
2,11 a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.
Podrobněji historie kostela
Datum vzniku kostela je neznámé. První písemná zmínka o Zruči a tedy i o farním kostele je z roku 1334, ve které Rytíř Jindřich ze Zruče daroval patronátní právo ke kostelu křížovníkům v Praze. O kostelu se píše již jako o farním. To znamená, že jeho vznik je třeba klást přinejmenším do druhé poloviny 13 st. Na stěně kostela byl sice nalezen kámen s písmeny MCL (1150), tento datum však pravděpodobně není datem vzniku kostela, protože kámen byl nalezen na kapli přistavěné ke kostelu v době baroka. Farní chrám ve Zruči je jednolodní. Věž je slohu pozdně románského nebo raně gotického. Původně byla vyšší o 1/3 až 2/3 o čemž svědčí šíře stěn. Loď kostela je gotická, byla však poznamenána přestavbami. Lze říci, že původní zůstaly obvodové zdi, dále pak lomený oblouk oddělující loď od presbytáře, křížová klenba v presbytáři a původní vchod do kostela, který je dnes vchodem do kaple Božího těla. Přístavby k hlavní lodi jsou pravděpodobně z doby barokní.
Kostel velice utrpěl během válek husitských. Patroni kostela se přidali na stranu kališnou a na faru dosadili duchovního dle svého vyznání. V rukou kališných setrval kostel i fara až do roku 1624, kdy byli všichni nekatoličtí kněží z far vypuzeni. Během spravování stranou kališnou kostel velmi utrpěl. Po následujících 30 let byl kostel spravován faráři ledečskými. V této době však také v duchovní správě vypomáhali bratři jezuité z koleje v Kutné Hoře. V roce 1685 vypomáhal ve farnosti jezuita P. František Doudlebský, který zde pořádal misie. V roce 1687 v jeho misijním díle pokračoval jeho spolubratr P. Václav Nitsch. Péčí duchovní správy a bratří jezuitů se s Božím požehnáním podařilo navrátit obyvatelstvo zpět do lůna církve římskokatolické. O interiéru kostela z tohoto období není známo téměř nic. V roce 1781 postihl kostel zničující požár. Při tomto požáru se zřítila klenba lodi. Později byla loď opatřena již pouze plochým stropem. Z tohoto období pocházelo také rokokové zařízení kostela, které tvořil hlavní oltář s obrazem Ukřižování a dva postranní oltáře (Mariánský a sv. Aloise).
Za přispění známého českého politika a patrona zručského kostela Skrejšovského byla roku 1872 pořízena v kostele nová dlažba. Roku 1892 byly firmou J. Š. Petr v Praze vyrobeny nové varhany s 1 manuálem a 8 rejstříky. V roce 1897 byl kostel vymalován a z té doby pravděpodobně pocházejí obrazy andělů po stranách hlavního lomeného oblouku držící stuhu na níž je napsáno: " V Kříži je naděje, spása a vzkříšení naše." Roku 1898 byl do kostela pořízen nový šestiramenný lustr. Roku 1900 byla do presbytáře pořízena nová skleněná okna od firmy J. Kryšpín. 1910 byla darována patronátní paní kostelu kopie Murillovy Madony, jež byla umístěna na Mariánský oltář. V roce 1913 byl do té doby úzký hlavní vchod do kostela rozšířen a opatřen pseudorománským portálem. V témže roce byla pořízena nová zpovědnice. Dále byly v roce 1913 opraveny všechny oltáře a na hlavní oltář vedle sanctuaria dány deskové obrazy sv. Cyrila, sv. Metoda, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Roku 1914 byla odstraněna původní kazatelna z roku 1806 a byla nahrazena novou zhotovenou řezbářem Janem Novákem vy slohu pseudobarokním. Roku 1914 daroval pan farář Peměkl kostelu barevná okna (4 velká do chrámové lodi a 2 menší do kaple sv Jana). Dále pak byly do oken v presbytáři vsazeny 2 medailony s obrazy sv. Václava a sv. Ludmily od malíře Liebschera. Roku 1916 byly rekvírovány 3 zvony z roku 1790. Dále pak byly kostelním varhanám v roce 1918 vyjmuty píšťaly. Roku 1923 daroval baron Schebek kostelu zvon "poledník" o hmotnosti 360 kg. Na zvonu byl reliefní obraz Povýšení sv. Kříže a věnování: "Řím-katolickým bohoslužbám věnován patronem Janem z rodu šlechticů ze Schebků a jeho chotí Idou roz. svobodnou paní z Fűrstenbergů r. 1922." Druhý zvon věnoval v témže roce kostelu pan děkan Peměkl. Vážil 115 kg a bylo na něm věnování: "Ave Maria! Věnoval ř-katol. děkan ve Zruči A. Peměkl. Následujícího roku byly opraveny varhany a v roce 1926 byl zevně opraven kostel i fara. Elektrifikace kostela byla provedena v roce 1929. Roku 1933 darovala sestra pana děkana, Božena Peměklová kostelu sochu sv. Terezičky, kterou zhotovil řezbář Charvát z Kutné Hory. Roku 1936 byl pořízen nový Boží Hrob. Třetí zvon byl pořízen v roce 1938 k poctě patrona české zemně sv. Václava, Na zvonu byl obraz světce a nápis: "Svatý Václave, vévodo české země, nedej zahynouti nám, ni budoucím." Již v následujícím roce 1939 byl německou správou zabaven zvon sv. Václava a Povýšení sv. Kříže.
Schopnost vytvořit zajímavou výzdobu pouze s elementární znalostí gramatiky demonstroval na zručském kostele 10. srpna 1930 Antonín P., truhlářský dělník ze Zruče nad S.:
Za správy pátera Majznera byla v roce 1964 opravena střecha, dále pak v roce 1965 byl opraven plášť kostela. V letech 1970 - 74 byl proti vůli farníků upraven interiér kostela. Byl odstraněn hlavní oltář, postranní oltář panny Marie, dále pak byl na lodi zhotoven nový dřevěný strop a na stěnu kostela byl namalován obraz Návrat marnotratného syna. Všechny tyto zásahy do interiéru byly velice nešťastné. Za patera Jaroslava Konečného byla provedana velmi vkusná rekonstrukce interiéru kostela i oprava farní budovy. Některé úpravy pokračovaly také za jeho nástupce patera Jaroslava Ścieraszewského.
