Zmatek, omyl a rozdělení, které se v církvi dennodenně množí, v nás vyvolávají strach, pocit opuštěnosti a zrady, hněv a dokonce vedou k úvahám o opuštění místa po Kristově boku na kříži.

V dnešní církvi se bohužel stále víc diskutuje o schizmatu, o radikálním rozkolu, který je nevyhnutelným důsledkem nedisciplinovaného zmatku a rozdělení. Schizma ale nikdy není opodstatněné a nikdy není Boží vůlí. Nikdo a nic nás neopravňuje k opuštění Krista v jeho svaté církvi. Musíme zůstat při něm, zakotvení v posvátné tradici, v důvěře v Nejsvětější Ježíšovo Srdce a Neposkvrněné Srdce Panny Marie, s vírou v Jeho konečné vítězství.

Raymond kardinál Burke

Máme příležitost bojovat proti temnotě, zlu a falešným poselstvím, které dokonce ovlivňují a infikují církev. Musíme se posílit. Musíme mít jasno. Musíme se ozvat a nedovolit, aby někdo v úřadě nebo z kazatelny řekl cokoliv, co není pravdivé vůči Kristu, a nechat to tak.

Biskup Joseph Strickland

Nové zmatené synodální doktríny a metody nám přinášejí nejednoznačnost a nejistotu. Nikdo nepoloží život za to, co je nejednoznačné. Svůj život dáme jen za to, co je pravda, za to, co je pevné jako skála, kterou je Kristus – On je skála, On je pravda a jen za Něj obětujeme svůj život. S Boží milostí musí být každý křesťan připraven obětovat svůj život.

Světský duch pronikl do Církve. Tato krize započala před 60 lety a stále narůstá. Je to hnutí přizpůsobování se tomuto světu. Jde o antropocentrický pohled koncentrovaný výhradně na člověka a nikoli na Boha. A tento svět nechce žádnou jasnou nauku v náboženství, nýbrž dvojznačnost. Požaduje jakýsi náboženský supermarket, v němž si každý může vybrat, co se mu hodí.

Dnes čekáme, že Bůh zasáhne, neboť tato krize je jedinečná. Současná krize totiž proniká všechny roviny, nauku, mravní život, liturgii, prostě všechno. Především je to relativismus nauky, který ničí základy naší víry. Jestliže neexistuje žádná trvalá pravda, jestliže pravda se mění, potom není nic jistého, čemu bychom mohli věřit. To je základní nemoc dnešního církevního života, naukový, mravní a liturgický relativismus.

Biskup Athanasius Schneider

Církev musí nadále hlásat svoji nauku na téma manželské morálky a sexuální etiky otevřeně a svobodně a v plnosti. Současná kultura individualismu a sekularizace jednoho dne padne. Jestli bude tvůrčí menšina křesťanů náležitě připravena, může právě ona vyvolat vznik nové kultury. Naším dnešním úkolem je plné hlásání katolické nauky včetně doktríny o manželské morálce a sexuální etice a její předávání mladším pokolením. Tak můžeme být nápomocni vzniku nové, zdravé kultury.

Willem J. kardinál Eijk